(c) Pavel Nutil - pavelnutil.cz

LHOSTEJNOST

otevřela okno, spásnej chrám
noc chladná bodla jako nůž

láká jí víc a víc temnej chřtán
neboj, nebolí to, jen to zkus...

zašumění křídel pláště
průvan svíčku uhasil

na dlažbě tiše usmívá se
proč ne ?! tys jenom snil...







DEPRESE VI.

alkohol z láhve plíživě mizí
jenom pár stěn, všechno je cizí

samotu utápím, ve sklence lihu
ten mok slabě zlatej, cítím tu tíhu

vůbec nepomáhá, už jsem zas na dně
stojí to za hovno, umírám snadně







KONEC I.

na židli otlučený
žiletku v ruce

city propůjčený
srdce netluče







DEPRESE VII.

krabička zmačkaná
poslední cígo

budoucnost zpackaná
proklatý bingo

už mě to nebaví
nevím jak vyhrát

zbývá jen málo sil
tu mrchu přeprat







DEPRESE V.

vychází slunce, černý jak noc
budí mě ze sna, mám toho dost







PROČ II.

byla jsi krásná, čas tě vzal
byla jsi moje, kde jsi ?!

osud můj se mi jen smál
byla jsi a už nejsi...







KONEC II.

stavíš si domeček
snažíš se hrabat

jsi jenom blbeček
co se chce schovat

před světem ošklivým
nemá tě rád

před světem zkurveným
nechceš si hrát

vystup dokud je čas
dokud máš sílu

roztrhni lásky pas
otevři žílu !

(c) Pavel Nutil - pavelnutil.cz