(c) Pavel Nutil - pavelnutil.cz
LHOSTEJNOST
otevřela okno, spásnej chrám
noc chladná bodla jako nůž
láká jí víc a víc temnej chřtán
neboj, nebolí to, jen to zkus...
zašumění křídel pláště
průvan svíčku uhasil
na dlažbě tiše usmívá se
proč ne ?! tys jenom snil...
DEPRESE VI.
alkohol z láhve plíživě mizí
jenom pár stěn, všechno je cizí
samotu utápím, ve sklence lihu
ten mok slabě zlatej, cítím tu tíhu
vůbec nepomáhá, už jsem zas na dně
stojí to za hovno, umírám snadně
KONEC I.
na židli otlučený
žiletku v ruce
city propůjčený
srdce netluče
DEPRESE VII.
krabička zmačkaná
poslední cígo
budoucnost zpackaná
proklatý bingo
už mě to nebaví
nevím jak vyhrát
zbývá jen málo sil
tu mrchu přeprat
DEPRESE V.
vychází slunce, černý jak noc
budí mě ze sna, mám toho dost
PROČ II.
byla jsi krásná, čas tě vzal
byla jsi moje, kde jsi ?!
osud můj se mi jen smál
byla jsi a už nejsi...
KONEC II.
stavíš si domeček
snažíš se hrabat
jsi jenom blbeček
co se chce schovat
před světem ošklivým
nemá tě rád
před světem zkurveným
nechceš si hrát
vystup dokud je čas
dokud máš sílu
roztrhni lásky pas
otevři žílu !
(c) Pavel Nutil - pavelnutil.cz


