poezie č. 10

BILANCE

myšlenky snů
touhy a přání
v samotě dnů
co lásce brání

jsou jako zakleté
ve zdech co dělí
jak v očích dítěte
co všechny měly

touha je v mlčení
naději skrývá
jednou sen promění
jak voda živá







VEČER

naději zahodit
a štěstí spláchnout

prý měl bych odejít
a mlčky zhasnout







LETNÍ ODPOLEDNE

úsměvy
kafíčko
kecy o ničem
uhlazený prázdno
naděje v prachu
cigareta co dohořívá
podání ruky
a rychle pryč…







...

mihnul se modrý stín
duch ulic bledých

zmizel jak lehký dým
v zástupu šedých







PRÁCE

křídla mi svázali
hedvábnou stuhou

potom se usmáli
nad marnou snahou…







ONA

ze sna se usmívá
a hvězdy září

měsíc se nedívá
do snů a tváří

pluje si oblohou
do noci svítí

těm co spát nemohou
v pavoučí síti







OTÁZKY

tvůj rozpačitý pohled
stranou
je pro mě nadějí
i otázkou
mlčíš a já
se nesmím zeptat
mlčím tedy také
mlčím v naději
i pádu do propasti...







KDYŽ

jó když jde o život
jdou kecy starnou

nehledám mělkej brod
jdu první branou







SEN

mihla ses v rozpacích
své nové role

jednou jsme nahoře
jednou zas dole

letmý byl pohled tvůj
tramvaj co chvátá

v davu jsi zmizela
odbíjí pátá…







DEPRESE

čas není jistota
jen vlak co jede

lístkem je samota
brána do nebe







ONA

nemůžu na tebe
dosáhnout
ani přestat myslet
nesmím být s tebou
a přece jsem






VEČER

svět se mi zcvrknul
do seschlý hrušky

divokej tanec
hledí a mušky