Próza, povídky, apod.
Pondělí
Ve stejném okamžiku, kdy mu z ruky vypadla poslední karta, cinkla o stůl nábojnice. Trumfový list se snesl tiše k zemi a na parapet přistál do ranního šera holub. Déšť pomalu slábnul a okna protějšího domu se líně budila do nového pracovního dne… Seděl jsem v kuchyni u stolu a ospale…
Stín
Je to už pár dní, co jsem tě znovu, po několika letech spatřil… Mlčky jsme spolu nasedli do přistaveného vozu a já celou cestu sledoval tvůj odraz ve zpětném zrcátku. Nedočkavě jsem čekal na světlo projíždějících aut v protisměru, které na pár krátkých okamžiků vysvobodí tvou tvář z přítmí noci.…
Půlnoční káva
Už ráno se mi nechtělo vstávat a cesta do práce byla sychravě studená. Odpoledne se sice trochu vyjasnilo, ale o to víc vál studený vítr. Hned jak jsem vystoupil z tramvaje, drze se dobýval za límec kabátu a studil mě na krku. Pustil se mě až před naším domem. A…
Tichý podvečer
Mám rád antikvariáty. Přestože nepatřím mezi vášnivé čtenáře, nebo hledače starých knih, rád tam zavítám. Většinou stejně nic nekoupím, ale mám rád tu zvláštní vůni starých časů, pokrytou jemnou vrstvou prachu. Pomalu procházím mezi regály a nasávám tu atmosféru zašlé slávy…Dnes jsem tam byl zase. Snad po roce. Šel jsem…
Na dobrou noc
Brány města jsou zavřené. Ulice se vylidnily. Kraj se zahalil do tmavého roucha a své vlády se ujala noc… Siluety strážných na hradbách osvětluje jen blikavé teplo pochodní. Ponocný rozvážně, s nepředstíranou únavou kráčí pomalu k náměstí. Připomíná starý otlučený koráb na vlnách prašných cest… V hradní věži se ještě…
Jednou večer
Skončil se dlouhý den. Noc něžně přikryla kraj svým tichým pláštěm tmy. Utichl zpěv ptáků. Okna domů pokorně po jednom zhasínala. I ona už zhasla a znaveně ulehla. Usnula schoulená pod klenbou dálek, myšlenek, snů a miliónů malých nadějí blikajících na obloze… Tiše oddechuje. Je znavena tichou válkou dlouhého dne.…
Poslední psaná tvorba
Náhodné obrázky
